Cesta talentu | Jarda - 14 let PŘÍSPĚVEK NA TANEČNÍ LEKCE

Jaromír Stejskal je mladý gentleman. Má úžasné vystupování, je velmi milý a jeho největším koníčkem je společenský tanec. Jarda se v tomto sportu našel a věnuje mu každou volnou chvilku. Nemyslete si, nemá však jednoduchý život. Osud si pro tohoto mladého muže nachystal těžkou zkoušku. Jarda se totiž léčí s epilepsií. Ale bojuje a raduje se ze života.

Ve škole Jardu baví nejvíce asi informatika. Hraje taky rád na kytaru, a pokud není zrovna na parketu, rád si staví modely z modelíny. Je to velmi precizní práce a Jarda díky svému umu a trpělivosti dokáže vymodelovat snad úplně všechno, jen je to neskutečně maličké.

Kdyby si mohl něco přát, pak by byl rád zdravý a živil by se tancem. Právě standardní a latinsko-americké tance jsou náplní jeho tréninků i závodů s partnerkou Bárou. Jarda má vytančenou třídu B, a protože se v tanci pár vždy zařazuje podle dosažené úrovně tanečníka, a Baruška má prozatím vytančenou „pouze“ třídu C, musejí oba tanečníci pilně trénovat.

Ale jen píle a odhodlanost nestačí. Aby tento mladý pár dohnal ostatní tanečníky a mohl se účastnit závodů ve třídě B, potřebují individuální lekce. A právě s nimi je spjato Jardovo přání. Maminka je na Jardu a jeho čtyři sourozence sama. Proto by jim oběma moc pomohlo, pokud by se našel někdo, kdo by přispěl na Jardovi lekce.

Co říkáte, podpoříme tohoto mladého muže a pomůžeme mu se protančit až do třídy A?

Přání: příspěvek na taneční lekce 

Učíme děti, že není možné jen brát, ale že je správné i dávat nazpět. Každý účastník tedy za naši pomoc něco společnosti navrací. Děti si mohou samy vybrat, jak rozvoj svého talentu zúročí. Jarda by rád připravil taneční vystoupení pro další děti. Společně se svou taneční partnerkou by dětem ukázali, jak krásným sportem tanec je. A navíc by Jarda rád všechny děti svým příkladem motivoval, aby nebyly smutné, pokud mají zdravotní problémy, a ukázal jim, že mohou žít stejně krásný život, jako všechny ostatní děti. Moc se na vystoupení těšíme a moc se nám líbí, jak by rád Jarda podpořil další děti.

JARDŮV MOTIVAČNÍ DOPIS:

Jmenuju se Jára, bude mi 14let, narodil jsem se 27.3.2003 v Jablonci nad Nisou a od jednoho roku bydlím v domku v obci Pulečný u Jablonce. Nyní chodím do 8.třídy na ZŠ v Rychnově u Jablonce n.N. Mým největším koníčkem je sportovní tanec, se kterým jsem začal již v pěti letech v přípravce tanečního klubu v rámci kroužku mateřské školy v Rychnově. Až do konce roku 2016 jsem tančil pod TK Koškovi Liberec s jedinou partnerkou. Hodně jsme toho spolu zažili, hodně trénovali, získali spoustu medailí, diplomů a ocenění. Dosáhli jsme opravdu pěkných úspěchů. Začínali jsme jako Hobby pár v kategorii děti, pak jsme se registrovali u ČSTS jako řádní taneční sportovci a postupovali k vyšším výkonnostním třídám ve standardních i latinskoamerických tancích. Zvládali jsme to i přes naše zdravotní obtíže (já mám epilepsii a partnerka měla poruchu krvetvorby) Jako jediní v klubu jsme ve věkové kategorii Junioři I. získali výkonnostní třídu B ve STT i LAT tancích. Dostat se do třídy B je hodně těžké a museli jsme hodně trénovat (často ráno odcházím v půl osmé do školy a domů se dostanu až v půl osmé večer), hodně víkendů strávili na soutěžích. Měli jsme hodně individuálních lekcí s trenéry klubovými i externími a rodiče to stálo nemalé peníze. Pro kategorii B se také vymýšlí nové, neomezené sestavy. Ve STT tancích už je mám, ale v latině se ty nové teprve začínám učit. Bohužel se se mnou začátkem roku 2017 stálá partnerka rozešla (našla si jiného partnera), ale štěstí mi přálo a já už tři týdny tancuji s Barčou Drahoňovskou. Je velmi šikovná. Vše se najednou obrátilo a mě to teď baví ještě víc. Baruška má vytančenou zatím jen třídu C, se mnou však musí tančit už třídu B, a tak máme mnohem víc práce se vše naučit. Bez individuálních lekcí to ale nejde. Trénujeme teď někdy i 4x týdně. Rád bych se s Baruškou protančil ke třídě A alespoň ve standardu. Chtěl bych toho dosáhnout ještě ve věkové kategorii Junior II., do které od nového roku patříme. Moje mamka je ale na nás už dlouho sama. Jsem z pěti dětí. Velcí bráchové dokončují studia. Doma žiju se sestrou Martou, kterou máme z dětského domova a mamka je s ní doma jako pěstoun. Chodí do školy, ale musíme jí vozit a učit i doma.  Je sluchově a mentálně postižená. Pak mám ještě menšího brášku Toníka, který půjde po prázdninách do první třídy a určitě začne chodit i na kroužky. Mamka teď všechno, co může, dává mě, abych svého cíle dosáhl.

Byl bych moc rád, kdybych mohl trénovat, jak potřebuju a mamce se trochu ulevilo. Do konce školního roku budu mít ještě minimálně 22lekcí standardu (45min) s naší hlavní trenérkou, to bude stát 4400,-Kč, k tomu nejmíň stejně lekcí s trenérkou na latinu, protože musíme udělat ty nové sestavy 4400 - 5000,-Kč a ještě platíme pravidelné tréninky v klubu, letní soustředění (cca 4000,-Kč), účasti na soutěžích, cesty, oblečení – to všechno stojí moc a moc peněz, ale já ten tanec mám tak rád.

Když jsem se narodil, moji bráchové také tančili. Chtěl jsem být jako oni a povedlo se mi to. Moc bych si vážil toho, kdybych od vašeho nadačního fondu získal podporu na některou ze zmíněných plateb. Na oplátku pak velice rád se svou partnerkou zatančím ukázky svých nabytých dovedností na společenských akcích (plesy, večery pro seniory) několikrát v roce. Naše pokroky budeme také řádně dokumentovat. Chci ukázat, že i přes zdravotní a partnerské komplikace lze dojít k vysněným cílům a že vše špatné je pro něco dobré.

Jára